Vlastní rozvoj sportovní masáže začíná v 19. století a to zejména díky švédské tělocvičné soustavě, jejímž tvurcem je Peer Henrik Ling (1776-1839). Samostatná sportovní masáž vznikla ve Švédsku a Finsku, zvlášti zvučné jméno má škola dr. Hartla v Helsinkách. Švédskou a finskou tradici si začátkem 20. století osvojili a poté přepracovali Američané a následni od nich tento přepracovaný model převzali nazpět evropští sportovci.

První česká publikace je z Prahy z roku 1906 od V. Chlumského, dílo nese název „O masáži“ a vychází ze zpusobu Zabludowského, vedoucího ústavu pro masáž při univerzitě v Berlíně. Významným jménem u nás byl MUDr. M. Jaroš, jenž v období první republiky o masáži přednášel a vydal i učebnici „Sportovní masáž“.Od roku 1934 byla v naší republice zákonem povolená masérská živnost. Pčednosta Fyziatrického a balneologického ústavu Karlovy univerzity v Praze profesor Dr. Eduard Cmunt u nás zavedl masérskou školu a také vydal přírueku s názvem Masáž, lázeňské úkony a pedikura. V roce 1950 proběhl v Petrohradi v Čechách první kurz pro sportovní maséry a od roku 1953 se stala sportovní masáž nedílnou soueástí osnov na FTVS. Ze současných publikací je třeba zmínit dvě nejzákladnější knihy Stanislava Flandery (nar. 1944) „Klasické masáže“ (2005) a „Sportovní masáže“ (2008).

česká masáž je na světě známá a vyhledávaná. Zásluhu na tom mají naši přední maséři: Petr Křížek, Pavel Křížek, MUDr. Ivan Platz, Miloslav Sýkora, Jiří Trenkvic, Stanislav Hervert a další.

Sportovní a rekondiční masáž je uspořádaný soubor masérských hmatu (úvodní tření, hnětení, roztírání, tepání, chvění a závěrečné tření), který se zaměřuje na kosterní svalstvo celého těla. Využívá přitom trojího účinku masáže a to mechanický, biochemický a reflexní účinek.
Mechanický účinek spočívá v ulehčení srdeční činnosti. Podporuje návrat krve z periferie zpět k srdci. Má také vliv na lymfatický systém, který urychlí vyprazdňování lymfatických cév. Masáží urychlujeme regeneraci organismu. Dále je tu účinek biochemický. Pusobí na kuži a podkožní vazivo. Jsou zde mazové a potní žlázy, nervová zakončení, drobné vlásečnice a smyslové buňky.
Masáží zpusobujeme zvýšené prokrvení v oblasti kloubu a přívod okysličené krve, tak nastává rychlejší odplavení únavových látek. Podporují vstřebávání otoku a krevních výronu, zlepšuje se svalová činnost, snižuje se svalové napětí a zvyšuje se kapacita plic.
Reflexní účinek pusobí v místech druhotných vlivem nervového zakončení, které se přenáší přes centrální nervový systém, tím vyvoláme odezvu ve vzdálených místech, které reagují prokrvením a zlepšením činnosti hlouběji uložených tkání a orgánu. Mají příznivý vliv i na psychiku.